Szmaterloki

Šmaterloki

Šmaterloki (Lepidoptera - s gr. λεπίς lepis, dopeuńač gr. λεπίδος lepidos - "uůska" i gr. πτερόν pteron - "křiduo"; uůskokřidue) – řůnd uowadůw ukřidlůnych, blisko spokrewńůny s chruśćikůma.

Zarozki po chřůnščach stanowjům drůgo pod wzglyndym ličebnośći grupa uowadůw. Uobecńy na śwjeće žyje ůng. 150 tyśyncy gatůnkůw šmaterlokůw, s čygo we Polsce přez 3 tyśůnce. Wystympujům na wšyjstkych kůntynyntach, krům Antarktydy.

Šmaterloki noležům do nojbařij zaawansowanych ewolucyjńy uowadůw. Jejich ćouo, skuodajůnce śe s sygmyntůw, chrůńi chitynowy uoskůrek. Poščygůlne sygmynty pouůnčůne buůńastymi stawůma, ůmožliwjajům swoboda ruchu. Uoskůrek pokrywo warstwa drobnych uůsek.

Budowa šmaterloka

Ćouo šmaterlokůw zbudowane je s třech tajli (tagm): gowy, tůuowja a uodwuoka.

Gowa

Kulisto i wyraźńy uoddźelůno uod tuůowja powstowa we wyńiku zrośńjyńća 6 sygmyntůw. Na gowje znojduje śe para uoču zuožůnych, para čůukůw a ssůncy aparat gymbowy.

Tůuůw

Skuodo śe s třech sygmyntůw. Na tůuowju znojdujům śe tři pary uodnůžy. Sům smukue a pokryte delikatnymi uůskůma abo wuoskůma. Ńykere gatůnki majům na ńich receptory pozwalajůnce uodbjyrać bodźce chymične.

Na tůuowju šmaterlokůw znojdujům śe dwje pary křideu s dwuwarstwowyj buůny rozpjyntej na žůukach znojdujůncych śe půmjyndzy jeji warstwůma. Kštouty a barwy šmaterlockich křiduůw sům růžnorodne, tyž jejich proporcyje we stosůnku do wjelgośći ćoua.

Uodwuok

Tajla ćoua šmaterlokůw uo widočnyj sygmyntacyji. U samic na kůńcu uodwuoka znojduje śe pokuadeuko teleskopowe suůžůnce do skuodańo jaj.

Cykl rozwojowy šmaterlokůw

Gůńśyńica paźa krůlowyj.

Šmaterloki sům uowadůma, u kerych dokůnuje śe přeobražyńy zupeune. Cykl rozwojowy:

• jajo
• gůńśyńica
• počwarka
• dorosuy uowad (imago)

Zoboč tyž

• Moty